19.10.2017

rajnet

   

rubriky

Region
Města a obce
Turistický servis
Ochrana přírody
Památky
Tipy na výlet
Cykloservis
Zajímavosti
Představujeme
Lidé
Historie kraje
Názory
Odjinud
Rozhovory
Různé
Redakční zprávy
Archiv článků

RajNet

Redakce
Ikonka RajNetu
Napište nám
Hlavní stránka
Archiv článků

Turist. informace

INFOCENTRA
MUZEA v regionu
DOPRAVA

HRADY

Valdštejn
Kost
Trosky
Valečov
Frýdštejn
Rotštejn
Bradlec
Kumburk

ZÁMKY

Mnichovo Hradiště
Dětenice
Humprecht
Hrubý Rohozec

RajNet - Český ráj

Rajnet on-line

Rajnet si nyní čte 826 lidí.

Počet přístupů

330085

audity

RajNet

Nastavit RAJNET jako startovací stránku. Nastavit na start

Nastavit RAJNET do oblíbených položek. Do oblíbených

novinky e-mailem

Výpis komentářů k článku : Drábské světničky

Re: Návštěvníci [ODPOVĚDĚT]
P. Jenč - archeol. prac. OVM Česká Lípa - 3.8.2002 4:12:48
Nad poznámkou p. Svobody nezbývá než s povzdechem přitakat. Skutečně, turistický zájem o tuto lokalitu je masový a vysoká návštěvnost i neukázněnost návštěvníků se na jejím stavu značně podepsala. Osobně jsem zastáncem regulovaného vstupu na hrad, nebráním se ani komerčnímu využití památky, bude-li zajištěna její ochrana. Nepochybně s nejlepším úmyslem zpřístupnil většinu hradu na počátku 20. let mnichovohradišťský technický správce a konzervátor František Lanc, mimochodem objevitel zmiňované kaple. Postupná destrukce zvláště exponovaných objektů, dráží a schůdků se očekávala (zvětrávání pískovce nelze zabránit) - ne náhodou tudíž později vznikl sádrový model Drábských světniček, jež můžeme obdivovat v Muzeu města Mnichova Hradiště. Jinou otázkou je táboření v areálu hradu, horolezectví a rytí do skály. U posledního se zastavím - vyrývání podpisů není jen věcí estetickou, ale nevědomky můžeme zničit historické skalní rytiny, pro laika většinou obtížně identifikovatelné. Rytiny v pískovcích severních a severovýchodních Čech (hrady, cesty, jeskyně, převisy) byly jako historický pramen až do 90. let 20. století prakticky nedoceněny. Drábské světničky v tomto směru představují jednu z našich nejvýznamnějších památek regionu - nejstarší rytiny tu datujeme do 16.(1562,1573) a 17. století; letopočty 1623 a "1625 IAS" s opatrností spojujeme s pobytem českých bratří; zajímavé jsou rovněž nedatované nápisy v hebrejštině. Do zavedení povinné školní docházky za Marie Terezie (1774) byla gramotnost obyvatel minimální a skály Českého ráje nebyly zatíženy turistikou, mnohé epigrafické památky zničila lidská ruka nebo je např. pohltila solná koroze - to vše je dělá vzácnými...
Návštěvníci [ODPOVĚDĚT]
S.Svoboda - 15.7.2002 7:15:45
Drábské světničky jsou bohužel velmi zdevastovány nezodpovědnými návštěvníky.Nejlépe je to vidět na oltáři v kapli-schody jsou již zcela proklouzány.Některé prostory jsou poškozovány pálením ohňů a rytím do stěn.Tímto problémem trpí i jiné skalní hrádky,např.Pařez,Hrada...V minulosti byl takovým případem Valečov.

Přidat komentář


***


Český ráj : Název Český ráj vznil přibližně kolem roku 1870 v Lázních Sedmihorkách nedaleko Turnova. Mezi tehdejší lázeňské hosty patřívali přední představitelé českého kulturního a společenského života.  Tito vlastenci, prodchnuti doznívajícím národním obrozením a romantismem té doby, vyjádřili svůj obdiv okolí Sedmihorek a nazvali je Českým rájem. Tento romantický název se stal tak oblíbeným a vžil se natolik, že se stal turistickým pojmem pro celou rozsáhlou oblast severovýchodních Čech



RajNet - vydává redakce.        -