Hrad Vranov

S.  Svoboda - 1.7.2010

Na skalním hřebeni nad Malou Skálou stojí skromné zbytky skalního hradu Vranova, romanticky upraveného v 19. století.





Ves Vranov, podle které hrad získal jméno, vznikla koncem 14. století a spolu s okolními vesnicemi patřila dominikánskému klášteru v Turnově (klášter stával v místech dnešního novogotického kostela P. Marie).

Památník před hradem na příchodu od FrýdštejnaPo jeho zničení husity v r. 1424 se klášterního majetku zmocnil Heník z Valdštejna, který zřejmě už v r. 1425 založil hrad, nazývaný podle starší osady Vranov, někdy také Skály. Hrad byl postaven v neklidném čase husitských válek a to ovlivnilo volbu staveniště a podobu hradu. Bylo vybráno nepohodlné, ale za to prakticky nedobytné místo na úzkém skalním hřebeni spadajícím od Frýdštejna k Jizeře.

Hrad se skládal z nižšího a přístupnějšího předhradí a vnitřního hradu na strmých a nepřístupných skalách. Byl převážně dřevěný, pouze hradní palác vestavěný do skal byl částečně zděný. Hrad neměl studnu, ta ležela pod hradem a byla zřejmě chráněna dřevěnou studniční věží.

V roce 1538 Valdštejnové prodávají hrad a panství Vartenberkům. Hrad není po skončení válek udržován a stává se zříceninou. Na začátku 16. století ho nahradilo nové panské Brána před hradem na příchodu od Frýdštejnasídlo na lépe přístupném místě – dnešní maloskalský zámek. Před vypuknutím třicetileté války r. 1615 koupil vranovské panství Albrecht Jan Smiřický. Nedržel jej dlouho, po porážce stavovského povstání získává konfiskované panství Albrecht z Valdštejna, který ho věnuje císařskému plukovníku Mikuláši Desfoursovi. Jeho potomci panství r.1802 i se zpustlým hradem prodali textilnímu podnikateli Františku Zachariáši Römischovi ze severočeských Mikulášovic (Nixdorfu), který zbohatl na válečných dodávkách pro armádu a nakonec získal i šlechtický titul.

Z pustého hradu začal nový majitel budovat v duchu romantismu Pantheon, památník slavných osobností.

Na někdejším předhradí vyrostl novogotický letohrádek (r. 1826) a zahrada, která měla připomínat antický svět. Rostla tu prý vinná réva, fíkovníky a jedlé kaštany. Dodnes na hradě jeden divoce rostoucí kaštanovník najdete.

Vstup do horního hradu z předhradíVe zříceninách hradního paláce vznikl "Chrám hrdinů", zasvěcený památce vítězů nad Napoleonem u Lipska r.1813. Na podstavci uprostřed skalních stěn ležela kamenná přilba, šavle a maršálská hůl. Do výklenků ve skalních stěnách byly osazeny bysty rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Bedřicha Viléma III. Chrám hrdinů byl dílem drážďanského sochaře F. H. Pettricha.

Hrad byl doplněn o množství německy psaných nápisů, připomínajících nejrůznější osobnosti a události, které F. Z. Römische zaujaly. Své místo tu našly i pomníky českým osobnostem - Karlu IV. a Jiřímu z Poděbrad.

Chrám hrdinůVýstavba areálu trvala více než 20 let, romantické mohyly a památníky vyrostly také v okolí hradu.

František Zachariáš Römisch zemřel r. 1832. Je pohřben nedaleko od svého Pantheonu, na panském hřbitově ve Vranském lese, který sám r. 1813 založil. Po jeho smrti dědicové panství prodali a Pantheon zpustl. Z romantické úpravy hradu se dodnes dochoval někdejší letohrádek na předhradí, některé památníky a nápisy. Ze sochařské výzdoby "Chrámu hrdinů " se dochovaly jen malé zbytky.

Návštěvu hradu je možné spojit s prohlídkou nedalekého, výše ležícího Frýdštejna. Hrady spojuje červená turistická značka, která vede po skalním hřbetu. Už před hradem (ve směru od Frýdštejna) uvidíte první romantické stavby. Cesta však není příliš pohodlná a je naprosto nevhodná pro cyklisty.

S. Svoboda

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 12.7.2024 17:46:01 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------