Po Zlaté stezce Českého ráje – II

Jan  Štěpánek - 11.5.2004

     Podruhé se začítáme do historického průvodce ČESKÝ RÁJ - ZLATÁ STEZKA ČESKÉHO RÁJE, kterého vydal Klub československých turistů, župa Českého ráje v Turnově v období mezi válkami...





     O tom, jak dobře autoři vytipovali očekávanou klientelu a znali její potřeby, vypovídá obsah úvodního sešitu. V něm jsou uvedeny údaje o zajímavostech, které mohou turisté vidět kolem železničních tratí při příjezdu vlakem, a zvláštní kapitola je věnována informacím užitečným pro návštěvníky cestující automobilem. Nechybí vstupní informace o Českém ráji, kterou naše putování do historie zahájíme.

     "Českým rájem nazýváme svérázný, veselý i zadumaný kraj podél střední Jizery v Čechách s jejími přítoky. Jest to oblast, jejíž hospodářskými a kulturními středisky jsou města Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Turnov, Želez. Brod a Semily na Jizeře, Rovensko pod Troskami, Sobotka, Jičín a Lomnice n. Pop. na východě, Český Dub a Bělá pod Bezd. na západě. Severní hranice tohoto území, utvořená ze žuly a břidlic již v době prahorní, dosahuje značné výšky horami Ještědem (1013 m), Kopaninou (655 m) a Černou Studnicí (873 m). Severovýchodní okraj na Semilsku náleží mladšímu útvaru permskému, jež se prozrazuje červení svých pískovců a sahá až k řadě starších sopečných vyvřelin melafyrových Kozákova (743 m), Tábora (682 m), Bradlce (557 m) a Kumburku (640 m). Odtud k jihozápadu prostírá se rozsáhlá, většinou pískovcová pláň, jež vznikla na dně bývalého mořského zálivu v době útvaru křídového. Tato ohromná deska pískovcová byla však pozdějšími výbuchy a výrony čediče na mnohých místech zdvižena a zprohýbána, někde dokonce i proražena a rozlámána, čímž vznikly jednak nové hory a vrchy (Kozákov, kde čedič prorazil starší melafyr, naleziště polodrahokamů, Trosky, Veliš, Vyskeř, Mužský s čedičovou hůrkou, Káčov, Baba, Bezděz (znělec), Čertova zeď aj.), jednak ony pověstné pískovcové útvary, tvořící na mnohých místech Českého ráje tichá skalní města a bludiště (Skalní město hruboskalské, Rotštejn a Klokočské skály u Turnova, Drábovna, Vránov, Kalich a Suché skály na Maloskalsku, Prachovské skály u Jičína, skály na Mužském u Mnich. Hradiště, Kost u Sobotky aj.). Další rozmanitosti nabyla krajina, když řeka Jizera a její pobočky po ústupu ledovců vymlely si v ní své cesty. Menšími změnami, způsobenými vlivy povětrnostními (déšť, vítr, teplo a mráz) nabyl povrch Českého ráje nynější své podoby.

     Rozsáhlé lesy pokrývaly břehy řek a úbočí hor. Nesčetné skalní sluje staly se skrýší nejen divoké zvěři, ale patrně již v době ledové pravěkému člověku. Z mladší doby Jičínskoneolithické pocházejí zbytky sidlišť při Jizeře. Z doby tzv. přechodní pocházejí stopy po obyvatelích, kteří asi měli své středisko ve skalních hradištích Mužského. Hojné zbytky sídel z pozdější doby lužické a slezské jsou památky po obyvatelích neznámého původu, kteří asi byli odtud vytlačeni lidem slovanským, s nímž se shledáváme v Českém ráji na počátku doby historické. V X. stol. jest území Českého ráje již pod panstvím knížete pražského, který založil pro správu kraje župní hrad Boleslav Mladý. Slavné i trudné doby vlasti připomínají četné staré hrady, které jsou oblíbenými turistickými cíli, neboť vedle vzpomínek na zašlé věky skýtají i utěšené výhlídky do kraje plného neobyčejných krás přírodních. Avšak i výstavné zámky, výtvarně jedinečné lidové stavby dřevěné a v městských museích nashromážděné památky práce a umění zdejšího obyvatelstva upoutají pozornost hostů. Ale i současný život domácího lidu není bez zajímavostí. V úrodných rovinách, počínajíc pod Turnovem, na Hradištsku, v Boleslavsku a Jičínsku živí se obyvatelstvo hlavně pokročilým zemědělstvím. Ve vyšších polohách nad Turnovem dávají chudá políčka jen poskrovnu žita, ovsa a brambor, takže majitelé jsou nuceni hledati si obživu v průmyslu, který jest rovněž osobitý pro Český ráj. Jest to kamenářství, tj. broušení a rytí pravých drahokamů a výroba jejich imitací na Turnovsku, a sklářství na Turnovsku, Maloskalsku a Železnobrodsku, kterážto odvětví průmyslová poskytují většině obyvatelstva zaměstnání domácké nebo v továrnách. Továrny různých jiných oborů jsou hlavně v městech Českého ráje. Z kdysi slavného vývozního průmyslu textilního zbyly továrny u Mladé Boleslavi, v Turnově, v Žel. Brodě, v Semilech a v Lomnici n. P. Strojírny v Mladé Boleslavi (proslulá automobilka), v Jičíně a v Turnově, výroba obuvi v Mnichově Hradišti, zboží rákosové v Bakově atd.

     Jest tedy Český ráj krajem nejvýš svérázným a doporučuje se k vděčným vycházkám a výletům, jichž nekonečnou řadu lze podnikati z každé téměř stanice a zastávky železnic tudy probíhajících. Dobré silnice umožňují shlédnouti automobilistům v jednom dni množství krajinných krás a vniknouti do nejpůvabnějších míst Českého ráje. Cesty pro pěší tury jsou upraveny a pečlivě označeny odbory Klubu čs. turistů, které podají na požádání i podrobnější informace zvláště pořadatelům větších výprav ve věci cestovních plánů, ubytování, stravování aj. Všude v Českém ráji lze dostati levné letní byty v hotelích, pensionátech nebo v soukromí. V hostincích lze se levně a dobře stravovati. Obyvatelstvo jest vlídné a ochotné k hostům a hledí jim pobyt všemožně zpříjemniti.

Těšíme se na návštěvu! - Vítejte nám! - Hore zdar!"

(Pokračování příště.)

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 25.4.2024 4:12:01 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------