Hynšta – středověká pevnost uprostřed skal

Petr  Jenč - 13.12.2005

     V minulém povídání o hradech Českého ráje jsme věnovali pozornost teprve nedávno identifikovanému opevnění na Křinečských skalách u Branžeže v jihozápadní části CHKO Český ráj. Dnešní příspěvek je pokračováním na naší společné cestě po vrcholně středověkých památkách v okolí Mužského. Tentokrát zavítáme do skalní oblasti Kobylí hlava, do lesem pokrytého kouta obklopeného hlubokými stržemi, kde nacházíme pevnost zvanou dnes Hynšta. Jak toto místo pojmenovali jeho středověcí obyvatelé nevíme, nejspíše to provždy zůstane skryto pod nánosy věků.

     Na Hynšta se dostaneme po modré turistické značce od chaty Na krásné vyhlídce nebo po červené vedoucí od Srbska. Po několika desítkách metrů od křižovatky značených cest „Hynšta-odbočka“ přecházíme terénní depresi podobnou příkopu. Po bližším ohledání zjišťujeme, že jde skutečně o člověkem vyhloubený obranný prvek oddělující opevnění od zbytku rozeklané široké plošiny Skuhrav. Ano, právě jsme vstoupili na místo s dlouhou, ale pramálo známou historií. Po několika metrech nacházíme další příkop, tentokrát v podobě přitesaných skalních stěn. Naše cesta pokračuje po pěšině až ke skalnímu bloku s krátkou tesanou chodbou a navazující místností (8 x 7 m) se středovým pilířem, při jehož úpatí se nachází zanesená kruhová studna. Její původní hloubka ve středověku dosahovala až na úroveň spodní vody, tj. asi 35 m (ne více jak 40 m).

     Hynšta byla dlouhá léta považována za nejmenší hrad, přičemž povrchovou rekognoskací P. Jenče a V. Peši bylo již v roce 1994 zjištěno, že původní rozsah byl výrazně větší, cca 1,5 ha! Hovoří pro to výše zmíněné příkopy, movité archeologické nálezy z prostoru sousedních skalních plošin, identifikace nízké uměle navršené platformy o rozměrech 19 x 12/13 m na jedné z vrcholových plošin i logický fakt, že by již zmíněný skalní blok s tesanými prostorami, nacházející se ve středu celé dispozice, byl v nevýhodné strategické poloze vůči okolí. Terénní průzkum, další nálezy fragmentů středověké hrnčiny i geologické mapování v roce 2003 potvrzuje oprávněnost těchto poznatků. Celou středověkou pevnost tak netvoří donedávna uváděná jediná vrcholová plošina, nýbrž celkem 5 skalních plošin. Vzhledem k dominantní pozici je možné hledat jádro hradu na vrcholové plošině s uměle navršenou platformou, původně možná plnící funkci „základny“ dřevěné palácové stavby. Na plánu je tato plošina označena římskou číslicí IV.

     Vzhledem k odlehlosti lokality a značně omezené viditelnosti nelze nejspíše hovořit o šlechtickém sídle ani o strážním opevnění. Proč tedy bylo na odlehlém místě uprostřed skal vybudováno tak velké opevnění? Jistou odpověď nemáme, ale přeci jen něco nás napadá. Částečně nám pomohou archeologické nálezy, částečně písemné prameny.

     Archeologům je lokalita známa již od 80. let 19. století, kdy o ní poprvé hovoří archeolog Josef Ladislav Píč. Ten v „přední části jeskyně“ odkryl v půlmetrové hloubce dvě ohniště obložená kamením, nalezl množství keramických fragmentů a více na povrchu i zlomky železa, v „zadní jeskyni se sloupem“ pak zjistil popel a rovněž střepy keramických nádob. V roce 1921 byla mnichovohradišťským odborem Klubu československých turistů, pod vedením Františka Lance, vyklízena zemina v obou tesaných prostorách. Nalezeno při tom bylo větší množství fragmentů středověkých nádob, kostěný přeslen a zlomek kostěné brusle. Podle amatérského archeologa MUDr. Jana Axamita měl Lanc nalézt i mladší keramiku související s využíváním středověkých prostor v 18. století. Axamit ve svém článku „Novější objevy na Mužském“, publikovaném roku 1922 ve Zlaté Praze, také zmiňuje výkopy s nálezy středověkých střepů na skalním vrcholu nad světničkami. Nálezy K. Čs. T. byly uloženy do sbírek okresního muzea v Mnichově Hradišti (dnes Muzeum města MH), kostěné předměty jsou dnes ale bohužel nezvěstné. Poté následoval až v roce 1974 povrchový průzkum P. Chotěbora. Později se počet středověkých nálezů rozšířil téměř o dvě stě kusů akcemi P. Jenče (1991, 1993-94, 1998 a 1999-2003), J. Dneboského (1998 - 2003) a M. Nechvíle (2003). Tyto nálezy jsou deponovány v Muzeu Mladoboleslavska a ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Datace nálezů spadá do intervalu 2. poloviny 13. až 15. století. Tolik výpověď pramenů hmotných.

     Písemné prameny jsou ještě o poznání chudší, jelikož se o lokalitě ani jednou přímo nezmiňují. Víme však, že někdy ve 2. polovině 12. století je založen cisterciácký klášter v Hradišti nad Jizerou. Hlavním úkolem zdejších cisterciáků bylo pokračování v kolonizační činnosti, což obnášelo zakládání nových vesnic, polností, rybníků a podobně. Okolí Mužského náleželo s největší pravděpodobností právě cisterciákům. V inkriminovaném období 2. poloviny 13. století zaznamenáváme v dané oblasti i budování opevněných bodů – Klamorna, Drábské světničky, Staré Hrady a Křineč, které (až na výjimku Křinče) interpretujeme jako strážní body chránící klášterní dominium.

     Ale co Hynšta? Již výše bylo uvedeno, že je jakoby stranou, schovaná uprostřed skal. To by právě mohlo být klíčem k interpretaci jejího významu. Domníváme se, že Hynšta mohla být jakýmsi útočištěm (refugiem) kláštera, kam se lidé mohli i se svým majetkem uchýlit v dobách válek a neklidu. Je to samozřejmě pouze hypotéza, avšak najednou nám do onoho středověkého systému opevněných bodů okolo Mužského docela zapadá. Přirozeně nevíme, zda se funkce Hynšt během staletí neměnila, zda nebyla někdy opuštěna či posléze opět obnovena (např. během husitských válek). Takové podrobnosti již archeologické prameny „odmítají sdělit“.

     Je na čtenáři, aby zvážil, jsou-li předložené hypotézy pravděpodobné či nikoliv. Jisté je, že (nejen) tento malebný kout Českého ráje si zaslouží naši pozornost a hlavně také ochranu. Vydejte se tedy někdy jednou ze značených cest na Hynšta, poseďte a nechte na sebe dýchnout atmosféru minulosti…



     Hynšta se nacházejí v jednom z přírodně nejcennějších území CHKO Český ráj – v přírodní rezervaci Příhrazské skály, v lokalitě zapsané do národního seznamu v rámci připravované evropské soustavy chráněných území NATURA 2000, v místě výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Návštěvníky proto prosíme, aby se při své procházce Příhrazskými skalami pohybovali pouze po značených turistických stezkách a nevstupovali za dřevěná zábradlí.

     Historickému osídlení mikroregionu Příhrazské vrchoviny je věnována pozornost v rámci společného vědecko-výzkumného projektu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Správy CHKO Český ráj „Kvartérní sedimenty pískovcové krajiny středního Pojizeří a Českolipska“ (P. Jenč, J. Datel, V. Peša, J. Bruthans, L. Šoltysová).

Literatura vztahující se k článku (výběr):


Axamit J. 1922: Novější objevy na Mužském, Zlatá Praha 39, 102 – 104.
Datel, J 2003: Geologický výzkum v mikroregionu Příhrazské vrchoviny 2003, Zpravodaj města Mnichova Hradiště č. 10/03, 15 – 16.
Filip, J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha.
Chotěbor, P. 1981: Povrchový průzkum skalních hradů v Českém ráji, Archeologia historica 6/81, 71 – 78.
Jenč, P. – Nechvíle, M. – Peša, V. v tisku: Vrcholně středověké hrady v oblasti Příhrazské vrchoviny. In: P. Jenč - L. Šoltysová (eds.): Pískovcový fenomén Českého ráje. Turnov.
Nechvíle, M. 2004: Počátky šlechtických sídel v Českém ráji. In: www.rajnet.cz (P. Jenč). Píč, J. L. 1888: Mužský a jeho okolí v ohledu archaeologickém, Památky archaeologické a místopisné XIV, 330 – 362.

Připravili: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě a Správa CHKO Český ráj

Autoři textu: Petr Jenč a Martin Nechvíle

Popisek k obrázku:
Hynšta – rozsah středověkého hradu podle P. Jenče a V. Peši. Skalní plošiny označeny římskými číslicemi I–V. A – val s příkopem, B – druhý příkop (tesání), C (šipka) – vstup do tesaných prostor, D – studna, E – nízká, uměle navršená platforma. Kresba V. Peša

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 28.11.2021 9:15:39 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------