Urozená Paní - paní Lípa z Tatobit.

*  Talli - 21.5.2006

To šlechtické označení si zaslouží neboť již celá staletí střeží svoje starobylé „léno“a její erb se stal znakem obce.Jeden fotografující turista o ní pronesl obdivnou větu:“To není strom,to je socha!“Ano,je to přírodní monument a pro Tatobity symbol i kultovní objekt.Hlavně však to je dosud žijící svědek naší dávné minulosti,přítel,který se potkával s těmi,kteří dali naší obci jméno.
Říká se,že je tisíc let stará,ale i kdyby to bylo méně,její věk je úctyhodný a pro tento druh stromu neobvyklý.Ve svém životě již měla několikrát na kahánku a jen s pomocí Tatobáků,kteří si bez ní nedovedli existenci obce představit,přežila a znovu se omladila.


To šlechtické označení si zaslouží neboť již celá staletí střeží svoje starobylé „léno“a její erb se stal znakem obce.Jeden fotografující turista o ní pronesl obdivnou větu:“To není strom,to je socha!“Ano,je to přírodní monument a pro Tatobity symbol i kultovní objekt.Hlavně však to je dosud žijící svědek naší dávné minulosti,přítel,který se potkával s těmi,kteří dali naší obci jméno.
Říká se,že je tisíc let stará,ale i kdyby to bylo méně,její věk je úctyhodný a pro tento druh stromu neobvyklý.Ve svém životě již měla několikrát na kahánku a jen s pomocí Tatobáků,kteří si bez ní nedovedli existenci obce představit,přežila a znovu se omladila.
Naše Lípa zřejmě neroste náhodou na nejvyšším bodě nad od pravěku osídleným údolím Tisovky-tedy na místě zvláště významném.Možná zde naši dávní předkové vykonávali svoje pohanské obřady,vítali jaro erotickými oslavami bohyně plodnosti Lady a nebo se tu radili stařešinové obce a byla-li zde zasazena lípa a nebo snad vyrostla sama,stala se jistě stromem posvátným.O tom svědčí i to,že se nikdo za celá staletí neodvážil jí ublížit.Dodnes tu působí jakýsi genius loci-duch místa a nebo možná duše stromu,vedoucí každého k pokoře,úctě a obdivu.

Za mého mládí byla paní Lípa již pěkně obezděná,opatřená kovaným oplocením a schodištěm,aby se do ní dalo úzkým otvorem vcházet.Všecko to prý pořídil Pěvecký spolek tatobitských mládenců.Uvnitř,tehdy ještě uzavřeného kmene byla prostorná dutina s jednoduchou lavičkou.V padesátých letech se však při bouři odlomila celá jižní část kmene.Zbylo torzo,snad jen polovina,a to bylo zajištěno mohutnými obručemi,které vyrobil místní řemeslník Josef Jaček.Po bývalé dutině zůstal jen zvětšený prostor před stromem.Odlomené zbytky stály několik let u domku pana Sedláka,až zcela ztrouchnivěly,protože se nikdo neodvážil je spálit.V té době měla také sesuvem půdy obnažené kořeny nad potokem a bylo potřeby mnoho půdy k jejich zasypání.Ale vyplatilo se to,stará Paní se opět zotavila a po nejnovějším zakonzervování začala i mládnout.Škoda,že v ní dodnes není ta lavička,abychom si v ní večer mohli sednout a zaposlouchat se do šepotu listů,jistě by nám vyprávěla o starých časech,kdy se kolem slavilo,zpívalo,hrálo divadlo,děti se v ní schovávaly a dospělejší randili.

Ta stará Paní je určitě velice moudrá,neboť v běhu staletí mnoho viděla i slyšela.Jistě přežije i nás,současníky,je tedy a bude historickým dědictvím i pro nové potomky.
Mánek Břetislav
Kronikář obce Tatobity a člen občanského sdružení „Dědina“

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 21.4.2018 20:50:08 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------