Vzácné listiny se už vrátily do depozitářů

*  moh - 28.1.2007

     POJIZEŘÍ – Jen na pár dnů zpřístupnilo Muzeum Mladoboleslavska výstavu vzácných písemností a dokumentů z archivu biskupa Jednoty bratrské Matouše Konečného. Jako zázrakem je vloni v srpnu objevili polští stavbaři. Výstava přiblížila první restaurované dokumenty. Na vernisáži bylo mnoho zvědavců také z Turnovska, Novopacka i Prahy.

     Listiny byly ukryty ve dvou dřevěných truhličkách a dělníci je objevili jen pár centimetrů pod podlahou v prostorách bývalého kláštera na Karmeli ve středu Mladé Jedna z muzejních vitrín s vystavenými listinami, které se už podařilo restaurovat. Některé dopisy na ručním papíru rámuje i zlatá ořízka z pravého zlata.Boleslavi. Právě tam si je ukryl biskup Matouš Konečný, když v prosinci roku 1620 narychlo z Boleslavi prchal. Po Bílé hoře se totiž Jednota stala nezákonnou církví. Město obsadila vojska vítězné katolické strany a pro představitele Jednoty rázem nebylo v Mladé Boleslavi bezpečno.

     Senior církve Matouš Konečný si ukryl různé doklady, zápisníky s důvěrnými zprávami, spoustu osobních dopisů od duchovních jednoty, od šlechticů, ale i například od různých představitelů protestantských církví z řady míst Evropy. Zajímavé jsou dopisy a účty od studentů, které církev posílala na studie do zahraničí. Našly se také rejstříky Jednoty, což jsou vlastně soupisy členů a majetku církve. Dohromady se zachránilo na šest stovek kusů písemností. To je také jeden z pokladů,  malá knížečka se zápisy a rozpisy služeb českobratrských duchovních v Boleslavi. Jména a jména,“ pochvaluje si Pavel Sosnovec„My to ještě nemáme všechno přečtené, je toho strašně moc,“ svěřil se muzejník Pavel Sosnovec. „Asi u 90 procent písemností zatím všechno nevíme, jen tak orientačně. Co víme, že to bude badatelská práce na budoucí léta.

     Asi polovina listin je psána česky a druhá latinsky duběnkovým inkoustem. Řada i nejvzdělanějších šlechticů psala takovým smíšeným jazykem. Například Václav Budovec psal česky a v textu má zapleteny věty v latině. Latina byl jazyk vzdělanců, dneska je něco podobného s používáním cizích slov i angličtinou.

     Matouš Konečný se narodil r. 1569 zřejmě ve Strážnici, do Boleslavi přišel roku 1609. Stal se právcem boleslavského sboru. Měl k tomu pomocníka Jana Brože. Biskupem tedy seniorem byl od října 1609, některé údaje hovoří až o roku 1614. Jednota měla současně několik biskupů, zpravidla čtyři. Jako senior měl Konečný mimo jiné na starosti české sbory Jednoty. Umírá dva roky po útěku z Mladé Boleslavi v Brandýse nad Orlicí. O svém archivu však nikoho nezpravil.

O podpoře Jednoty bratrské se často jednalo i na staré mladoboleslavské radnici. Její západní křídlo bylo vystavěno už v letech 1554- 59      V době biskupa Konečného na počátku 17. století byla Mladá Boleslav poměrně velkým městem. Měla několik tisíc obyvatel, žila zde i nevelká německá menšina a také Židé. Převážná většina obyvatelstva byla utrakvistického, kališnického vyznání. Členů Jednoty bratrské žilo v Boleslavi přes 500. Katolíci podle výsady, kterou boleslavští měli již od konce husitských válek, zde žít nesměli. Pro srovnání s jinými částmi Čech se na Mladoboleslavsku a v Pojizeří českobratrské vyznání rozšířilo v mimořádné velké míře. Jednota v Pojizeří byla pod ochranou řady zdejších šlechticů, kteří činnost církve tolerovali nebo byli přímo jejími členy. Také ve většině vesnic žili větší či menší skupiny bratří a sester z Jednoty. V některých vsích pravidelně na bohoslužby docházeli bratrští kazatelé.

     Pavel Sosnovec nás mimo jiné upozornil malý zápisníček. Muzejník Pavel Sosnovec po objevení pokladu nechtěl ani chodit z práce domů. Vždyť obsáhlý a téměř 400 let starý archiv biskupa Konečného byla velká výzva. V mnohém mění a rozšiřuje naše znalosti o Jednotě bratrské„Je to také jeden z velkých pokladů. Je to knížečka se zápisy a rozpisy služeb boleslavských českobratrských duchovních od roku 1600 až po 1609. Je tam uvedeno, kdo každou neděli a kde sloužil bohoslužby například na Karmeli, ve Stakorách, ve Vlčím Poli, v Březně, v Klášteře Hradiště nebo v Kopidlně. Na základě objevených dokladů můžeme téměř přesně zdokumentovat a ukázat jakým způsobem Jednota bratrská v jednotlivých regionech a panstvích v té době fungovala. Dosud byly písemné prameny o běžném životě Jednoty v předbělohorském období dost chudé. Najednou se všechno ukazuje v zcela jiném světle,“ uzavírá první hodnocení Pavel Sosnovec.

     Po skončení výstavy se dokumenty opět vrátily do bezpečných depozitářů muzea. Další písemnosti pak putují k Bohumilu Šimečkovi do Kyjova k odbornému restaurování tak, aby se z nich mohly posléze vytvořit digitální kopie pro badatele a studenty. (moh)

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 14.10.2019 14:06:12 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------