Hrad Valečov se nachází v malebné krajině na západním okraji Českého ráje, nad obcí Boseň.

     Přesná doba založení hradu není známa. Hrad vznikl nejspíše na místě staršího pravěkého sídliště, o čemž svědčí jak poloha předhradí a celková dispozice hradu tak i jeho český název.  

Zajímavost : Hrad nese české jméno – Valečov. To bylo spíše vyjímkou, neboť většina tehdejších hradů nese německý název. 

První písemná zmínka pochází z let 1316- 1318, z období šarvátek zdejší drobné šlechty.

     Hrad byl původně zřejmě jen dřevěný a jen z části vytesaný do skály. První kamennou stavbou pocházející z pol. 14. století byl palácový komplex, vystavěný na čtyřech hradních skalách. Ze zbytků stavby lze usuzovat, že pukliny mezi skalami byly zazděny, čímž byly skály spojeny v jeden blok. Část puklin pak sloužila jako pomocné prostory (vinné sklepy, kuchyně apod.). Stavba byla budována pod stálým nepřátelským tlakem. Svědčí o tom nejdříve vystavěná obvodová hradba paláců a teprve pak do ní umístěné dělící příčky. Zdivo je provedeno jako lité – maltové. To znamená, že líce zdiva jsou provedeny z lomového kamene a prostor uvnitř je vyplněn drobnějšími kameny a maltou.

     V roce 1439 byl hrad dobyt a vypálen, když se jej zradou zmocnil Jindřich z Vartenberka a na Děčíně a vdovu Machnu se sirotky odtud odvezl na hrad Děčín. Zde vdovu věznil až do roku 1441, kdy mu Machna pod nátlakem Valečov přenechala.

     Hrad byl zřejmě v rozvalinách až do poloviny 15. století. Pak jej dal znovu vybudovat a opevnit Vaněk z Valečova – královský úředník Jiřího z Poděbrad. Uvádí se, že tehdy k hradu přibylo i mohutné a kamennou hradbou s dělostřeleckými baštami opevněné podhradí s pivovarem, kovárnou a dalšími hospodářskými stavbami. Dnes se v těchto místech nachází sad.

     Hrad Valečov byl v době své slávy tvrdým oříškem i pro nájezdy cizích vojsk. Při vpádu křižáků z Lužice do Čech v roce 1468 sice křižácké vojsko vypálilo okolní vesnice s městečkem Kněžmost, ale na dobře opevněný hrad si netroufli. Křižáci pak byli u Turnova rozprášeni vojskem Jiřího z Poděbrad.

     Po roce 1555 byly na hradě prováděny poslední rozsáhlejší stavební úpravy. Po smrti Jiřího Vančury z  Řehnic byly hrad a panství rozděleny mezi jeho syny Hynka a Zikmunda. Z původního hradního komplexu vznikla dvě torza s podstatně menší možností využití. Rozdělením hradu na dvě části ztratil hrad svůj pevnostní charakter a sloužil později jen jako přechodné  sídlo panstva a sídlo správy obou panství.

     Další majitelé se proto snažili získat do držení hrad celý. To se podařilo až 8.12.1592 Markétě a Albrechtu Zdeňkovi ze Sulevic. Hrad pak postupně měnil majitele. V roce 1623 byl zkonfiskován a získává jej Albtrecht Eusebius z Valdštejna. Ten však již roku 1625 hrad prodává hejtmanu knížectví Frýdlantského a mezi Valdštejnovými důstojníky hrad putuje až do roku 1646, kdy jej kupuje Daniel Freisleben z Buschhofenu.

     Hrad s panstvím se do rukou Valdštejnů vrací roku 1652, kdy jej získává Ferdinand Arnošt z Valdštejna, majitel Mnichovohradišťského panství.

     Po třicetileté válce je Valečov již ve velmi zchátralém stavu. Postupně se stává obydlím chudiny a zdrojem levného stavebního materiálu. Skalní byty na Valečově opustili poslední obyvatelé v r. 1892. Museli se vystěhovat na základě nařízení c.k. okresního hejtmanství v Mnichově Hradišti z 5. října 1892.

     Opravy hradu v novodobé historii započaly až v roce 1914, kdy Klub českých turistů provedl základní zajištění zříceniny a hrad přestal být rozebírán na stavební materiál.  V roce 1933 bylo provedeno statické zajištění, instalováno zábradlí a zavedena průvodcovská služba.

     Nynějším majitelem památky je obec Boseň, do jejíhož majetku hrad patří od roku 1994.

 

úvod

historie

info

návštěvní  kniha

 
 
ă 2002    Veškerá práva vyhrazena       Gargamel - the web creator       created with precision      web: g-creator.zde.cz