|
Přesná doba založení
hradu není známa. Hrad vznikl nejspíše na místě staršího
pravěkého sídliště, o čemž svědčí jak poloha předhradí
a celková dispozice hradu tak i jeho český název.
Zajímavost
: Hrad
nese české jméno – Valečov. To bylo spíše vyjímkou, neboť
většina tehdejších hradů nese německý název.
První
písemná zmínka pochází z let 1316- 1318, z období
šarvátek zdejší drobné šlechty.
Hrad byl původně zřejmě
jen dřevěný a jen z části vytesaný do skály. První
kamennou stavbou pocházející z pol. 14. století byl palácový
komplex, vystavěný na čtyřech hradních skalách. Ze zbytků
stavby lze usuzovat, že pukliny mezi skalami byly zazděny, čímž
byly skály spojeny v jeden blok. Část puklin pak sloužila
jako pomocné prostory (vinné sklepy, kuchyně apod.). Stavba
byla budována pod stálým nepřátelským tlakem. Svědčí o
tom nejdříve vystavěná obvodová hradba paláců a teprve pak
do ní umístěné dělící příčky. Zdivo je provedeno jako
lité – maltové. To znamená, že líce zdiva jsou provedeny z lomového
kamene a prostor uvnitř je vyplněn drobnějšími kameny a
maltou.
V roce 1439 byl
hrad dobyt a vypálen, když se jej zradou zmocnil Jindřich z Vartenberka
a na Děčíně a vdovu Machnu se sirotky odtud odvezl na hrad Děčín.
Zde vdovu věznil až do roku 1441, kdy mu Machna pod nátlakem
Valečov přenechala.
Hrad byl zřejmě v rozvalinách
až do poloviny 15. století. Pak jej dal znovu vybudovat a
opevnit Vaněk z Valečova – královský úředník Jiřího
z Poděbrad. Uvádí se, že tehdy k hradu přibylo i
mohutné a kamennou hradbou s dělostřeleckými baštami
opevněné podhradí s pivovarem, kovárnou a dalšími
hospodářskými stavbami. Dnes se v těchto místech nachází
sad.
Hrad Valečov byl v době
své slávy tvrdým oříškem i pro nájezdy cizích vojsk. Při
vpádu křižáků z Lužice do Čech v roce 1468 sice křižácké
vojsko vypálilo okolní vesnice s městečkem Kněžmost,
ale na dobře opevněný hrad si netroufli. Křižáci pak byli u
Turnova rozprášeni vojskem Jiřího z Poděbrad.
Po roce 1555 byly na
hradě prováděny poslední rozsáhlejší stavební úpravy. Po
smrti Jiřího Vančury z Řehnic byly hrad a panství rozděleny
mezi jeho syny Hynka a Zikmunda. Z původního hradního
komplexu vznikla dvě torza s podstatně menší možností
využití. Rozdělením hradu na dvě části ztratil hrad svůj
pevnostní charakter a sloužil později jen jako přechodné
sídlo panstva a sídlo správy obou panství.
Další majitelé se
proto snažili získat do držení hrad celý. To se podařilo až
8.12.1592 Markétě a Albrechtu Zdeňkovi ze Sulevic. Hrad pak
postupně měnil majitele. V roce 1623 byl zkonfiskován a získává
jej Albtrecht Eusebius z Valdštejna. Ten však již roku
1625 hrad prodává hejtmanu knížectví Frýdlantského a mezi
Valdštejnovými důstojníky hrad putuje až do roku 1646, kdy
jej kupuje Daniel Freisleben z Buschhofenu.
Hrad s panstvím
se do rukou Valdštejnů vrací roku 1652, kdy jej získává
Ferdinand Arnošt z Valdštejna, majitel Mnichovohradišťského
panství.
Po třicetileté válce
je Valečov již ve velmi zchátralém stavu. Postupně se stává
obydlím chudiny a zdrojem levného stavebního materiálu. Skalní
byty na Valečově opustili poslední obyvatelé v r. 1892.
Museli se vystěhovat na základě nařízení c.k. okresního
hejtmanství v Mnichově Hradišti z 5. října 1892.
Opravy hradu v novodobé
historii započaly až v roce 1914, kdy Klub českých turistů
provedl základní zajištění zříceniny a hrad přestal být
rozebírán na stavební materiál.
V roce 1933 bylo provedeno statické zajištění,
instalováno zábradlí a zavedena průvodcovská služba.
Nynějším majitelem
památky je obec Boseň, do jejíhož majetku hrad patří od roku
1994.
|
