18.12.2017

rajnet

   

rubriky

Region
Města a obce
Turistický servis
Ochrana přírody
Památky
Tipy na výlet
Cykloservis
Zajímavosti
Představujeme
Lidé
Historie kraje
Názory
Odjinud
Rozhovory
Různé
Redakční zprávy
Archiv článků

RajNet

Redakce
Ikonka RajNetu
Napište nám
Hlavní stránka
Archiv článků

Turist. informace

INFOCENTRA
MUZEA v regionu
DOPRAVA

HRADY

Valdštejn
Kost
Trosky
Valečov
Frýdštejn
Rotštejn
Bradlec
Kumburk

ZÁMKY

Mnichovo Hradiště
Dětenice
Humprecht
Hrubý Rohozec

RajNet - Český ráj

Rajnet on-line

Rajnet si nyní čte 814 lidí.

Počet přístupů

15948

audity

RajNet

Nastavit RAJNET jako startovací stránku. Nastavit na start

Nastavit RAJNET do oblíbených položek. Do oblíbených

novinky e-mailem

reklama


www.ceskyraj.info  - Ubytování v Českém ráji
www.primadovolena.cz - Ubytování v České republice 

Vyšlo: 25.8.2006 Rubrika: Památky

Hrad Bradlec – tajemství věžičky Jenštejnského paláce
Tmavá silueta hradu Bradlece tvoří již zhruba sedm set let neodmyslitelnou součást jičínského kraje. V naší době přesto přináleží spíše mezi opomíjené svědky bohaté minulosti této kulturní oblasti. Zdálo by se tak, že současným turistům, natož pak rozličným možným badatelům, nemají zříceniny Bradlece snad již co nabídnout. Stále si troufám tvrdit, že opak je pravdou. Hrad je jako otevřená starobylá kniha, opravdu záleží jen na pozornosti jednotlivých čtenářů.

Hrad Bradlec – tajemství věžičky Jenštejnského paláce

„Chceme-li se vydat na obtížnou cestu za pravdou, musíme především sebrat všechnu odvahu, opustit koleje pomáhájící nám až dosud myslet, a vše, co jsme dosud považovali za jedině správné a pravdivé, vystavit pochybnostem. Což bychom si mohli dovolit zavřít oči a zacpat uši jen proto, že se nové myšlenky zdají kacísřské a nerozumné?“ (von Däniken, E.)

Tmavá silueta hradu Bradlece tvoří již zhruba sedm set let neodmyslitelnou součást jičínského kraje. V naší době přesto přináleží spíše mezi opomíjené svědky bohaté minulosti této kulturní oblasti. Zdálo by se tak, že současným turistům, natož pak rozličným možným badatelům, nemají zříceniny Bradlece snad již co nabídnout. Stále si troufám tvrdit, že opak je pravdou. Hrad je jako otevřená starobylá kniha, opravdu záleží jen na pozornosti jednotlivých čtenářů.

Velmi zajímavou kapitolu této pomyslné starodávné knihy tvoří pak úchvatné ruiny Jenštejnského paláce – v době slávy hlavního obydlí dávných bradleckých rytířů. Mezi radlec – Věžijejími řádky může pozorný a znalý čtenář následně vyčíst i příběhy zdánlivě již překryté oponou zapomnění.

Z popisovaného paláce se zachovalo do dnešních dní jen torzo, které ve svých základech dosud pevně spočívá na čedičovém bradle. Ostatní části této odvážné stavby byly vystavěny převážně v navazujícím prudkém svahu a časem pak, hlavně vlivem eroze, zanikly. Dochované ruiny přesto vypovídají o umění hradozdění, důmyslnosti a kvalitě zednických prací dřívějších stavitelských mistrů.

V minulých letech nebyla při popisu této části bradleckých zřícenin používána zcela jednotná terminologie. Hned několika způsoby byla v různých informačních zdrojích označována stavba půlkruhového půdorysu, přimykající se ke zdivu Jenštejnského paláce. V četné odborné, turistické i krásné literatuře se v této souvislosti také běžně používají tři rozličné termíny – věžice, bašta, věž/věžička.

Pro hledání pomyslné cesty jsem se zde obrátil hlavně k dílu Tomáše Durdíka. Každý z výše uvedených termínů - věžice, bašta, věž - je srozumitelně vysvětlen např. v jeho Ilustrované encyklopedii českých hradů (Libri, 2000). Jako jisté vodítko mi posloužil též i slovníček odborných kastellologických termínů, uvedený v další jeho knize Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě (Academia, 1998).

Mimochodem – Tomáš Durdík píše ve zmiňované Ilustrované encyklopedii českých hradů o Bradleci i následující: „Na protilehlé straně nádvoří stál palác s oblým vnějším obrysem, z něhož vystupovala polookrouhlá bašta“ (s. 78). Ve stejném informačním zdroji jsou však na jiné straně pozůstatky tohoto paláce interpretovány jako hradba „z tesaných kvádrů“ (s. 184). Skutečnost je v obou případech ale poněkud odlišná.

Proveďme si stručnou analýzu popisovaného prvku bradleckých zřícenin. Jedná se o polookrouhlou stavbu (její půdorys nedosahuje tvaru ideálního půlkruhu), dochovaná spodní část obsahuje dutinu, stavba je přimknuta k hlavnímu hradnímu paláci a dle uvažovaných, velmi pravděpodobných rekonstrukcí (Remeš (originál obrazu v muzeu Železnice); Tomíček – Úlovec), převyšovala navazující nový hradní palác z konce 14. století (hypotéza o datování objektu – viz další kapitola). Původní podobu této drobnější stavby lze orientačně demonstrovat např. na okrouhlé vížce (též o průměru 6 m; pravděpodobně dílo stejné stavební hutě) střežící původní první bránu na nedalekém hradu Kost (viz např. Menclová, České hrady – díl první 1972, obrázek 608 a 611).

Po zvážení získaných informací je pro popisovaný prvek nejpřesnější označení termínem věž. Na základě její velikosti a půdorysu (determinovány charakterem odvážného staveniště na zčásti převislém skalním bradle) lze zvolit upřesňující termín polookrouhlá věž či spíše (vzhledem k průměru stavby) ještě přesněji polookrouhlá věžička.

Po upřesnění základního termínu čeká na možné objasnění další z otazníků vztažných k popisované polookrouhlé věžičce. Některá drobná dílka, hlavně autorů regionálních průvodců různé kvality, zmiňují někdy i tři různé pohledy na dobu vzniku výstavby této části hradu. Za hlavní pramen ke spekulaci o uvažovaných rozličných časových rovinách lze chápat dobře čitelnou, téměř souvislou spáru (na východní i západní straně) mezi zdivem paláce a navazujícím zdivem polookrouhlé věžičky (dále jen věžičky).

První hypotéza považuje věžičku za pozůstatek prvotního hradního paláce z doby Havla Ryby z Bradlece. Druhá hypotéza uvažuje o souběžné výstavbě nové věžičky a navazujícího nového honosného hradního paláce v období držení hradu pány z Jenštejna. Třetí hypotéza označuje věžičku za stavebně mladší prvek, který byl později přistavěn k již existujícímu novému Jenštejnskému paláci.

Velmi pravděpodobně lze uvažovat o souběžné výstavbě věžičky a navazujícího honosného hradního paláce za držení a okázalé přestavby sešlého hradu bohatými pány z Jenštejna (poslední, třetí stavební etapa z konce 14. století). Důkazem je např. i přesné a důmyslné architektonické zakončení „zaobleného povysazení na způsob patrové římsy“ (podvalku) u zdiva věžičky, které je velmi dobře rozpoznatelné z jejího interiéru. Za další důkaz lze považovat i drobné provázání zdiva věžičky s přilehlým palácem pomocí dvou kvádrů (v dochované části) na východní i západní straně. Tyto kvádry je možno vnímat jako jisté stabilizační prvky. S hypotézou o souběžné výstavbě nového paláce a věžičky lze souhlasit i na základě stavebního rozboru (druh použitého pískovce, pojivo … ) a následného srovnání nejen těchto stavebních částí.

V tomto případě zůstává stále nezodpovězen jeden z hlavních otazníků – neoddiskutovatelná svislá spára mezi Jenštejnským palácem a věžičkou. Naskýtá se provokující otázka - proč není pečlivě stavěné zdivo paláce též stejně pečlivě provázáno se zdivem přiléhající, souběžně vznikající věžičky?

Jak asi mohl přemýšlet mistr, který vytvářel zcela jistě dostatečně profinancovaný stavební celek? Proč pevně nesjednotil hmotu věžičky s hmotou navazujícího paláce? Vždyť ani v místech, kde se dnes již zaniklé zdivo věžičky zcela jistě přimykalo k zachovanému zdivu paláce nejsou patrné stopy po provázání. Proč byla věžička vědomě k mase paláce v podstatě jen přitisknuta? Proč je zdivo interiéru věžičky vyzděno, na rozdíl od paláce, též z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů, nejedná se v tomto případě o další snahu po maximální stabilitě štíhlé stavby? Nebyly zde promyšleně zohledněny jisté obavy, ze kterých vyplynulo následné uvažované preventivní stavitelské opatření? Tímto opatřením rozumím přimknutí věžičky k paláci víceméně na čistou svislou spáru. Z mého pohledu ano.

Jak již bylo zmíněno, byla věžička vystavěna na severní časti skalnatého bradla, které v těchto místech vytváří mohutný a odvážný skalní převis. Jedna z výše uvedených citací uvádí mj. i následující slova „(…) stála okrouhlá věžička, visíc téměř ve vzduchu (…)“. Tento dráždivý pocit mohou návštěvníci zažít i dnes, plně však jen v období od podzimu do jara, po zbytek roku jsou zříceniny převážně skryté v náruči/zeleni zdravého vzrostlého listnatého lesa. Ze zkušenosti mohu potvrdit občasné obavy některých turistů o vlastní bezpečí, kteří se prostoru pod převisem, na kterém věžička částečně stojí, raději instinktivně vyhnou. Mohu též potvrdit, že masa zmiňovaného převisu trpí konstantním, převážně jen drobným, spadem. Při běžných udržovacích pracích v tomto prostoru jsem však výjimečně nalézal i mohutnější kameny, které se oddělily z masivu zmiňovaného skalního převisu.

Napadá mě v této souvislosti jistá hypotéza – hlavní myšlenka této práce. Vědomě téměř neprovázané zdivo paláce a polookrouhlé věžičky vnímám, po zvážení výše uvedených informací, jako předvídavé/preventivní opatření středověkého stavitelského mistra – možné zohlednění dřívějších negativních zkušeností s masou převisu, nejistoty či spíše předvídavosti (podobná funkce jako tzv. dilatační spára v konstrukci velkých zaoceánských lodí). V případě možné, byť i jen částečné, destrukce skalního převisu (např. přetížení převisu hmotou věžičky, eroze terénu, narušení hmoty převisu - např. nepřátelskou střelbou v případě obležení, …) by tak při tomto způsobu stavebního provedení vzala za své pouze podstatná část popisované věžičky. Obvodové zdivo samotného důležitého hradního Jenštejnského paláce by dle předpokladu bylo zachováno bez většího narušení, v podstatě pouze s jizvou po zaniklé věžičce.

Řádky předchozích kapitol se snažily, na základě dostupných i odvozených stavebních a historických skutečností, co nejtěsněji přiblížit k možné realitě stavebního vývoje věžičky. Pojďme se nyní, za využití stejné metody, pokusit přiblížit i možnému využití tohoto drobného prvku v době vrcholného života hradu.

Odbornými autory bývá polookrouhlá věžička hradu Bradlec orientačně srovnávána mj. s polookrouhlou věžičkou hradu Karlštejn, Kost a Velhartice.

A hypotetický odvážný závěr těchto komparací? I v polookrouhlé věžičce Jenštejnského paláce hradu Bradlec lze bez vážnější konfrontace předpokládat drobnou hradní kapli. Tato bohoslužebná prostora mohla být umístěna v jedné z vyšších úrovní – pravděpodobně v druhém podlaží. Pod touto kaplí lze odvážněji uvažovat i o, jen občasně využívaných, skromných prostorách pro možného kaplana. Poslední patro poloohrouhlé věžičky mělo zcela jistě hlásný i obranný charakter. Naopak přízemní prostory věžičky (dochovány – dříve přístupné pouze otvorem v podlaze prvního patra) mohly být využívány pro provozní účely.

Dle mezigeneračního ústního podání(!!!) bývala prý tato štíhlá věžička nazývána Jehla či častěji Putna (viz též Michalovice, Velhartice…). Uvažovaná hradní kaple byla prý též zasvěcena (např. opět jako na hradě Kosti) P. Marii
Zajímavost - přízemí věžičky (přístupné pouze otvorem v podlaze prvního patra – tato úroveň zde = i uvažované dočasné prostory pro kaplana) bývalo údajně využito i jako další – drobná, pomocná - cisterna pro dešťovou vodu, která byla zachytávána střechou přilehlého Jenštejnského paláce. Z mého pohledu by i toto krajně nezvyklé umístění hradní cisterny mohlo být v hypotetické rovině akceptovatelné. Lze tak uvažovat o pomocném vodním zdroji, který by nedoplňován „vyschl“ nejdříve po několika týdnech intenzivního využívání – samozřejmě, pokud by dříve nezanikl např. při těžším ostřelování hradu (viz výše – hypotéza o svislé spáře). Umístění uvažované cisterny v masivu vysoko položené věžičky bylo by opravdu poměrně nezvyklé (viz výše), ale ne ojedinělé. Dle dávného vyprávění kastelána z hradu Trosky obsahuje cisternu na dešťovou vodu např. i zdejší věž zvaná Panna, která se směle vypíná na strmém vysokém čedičovém sopouchu (57 m).

Dlouhodobé pozorování – i v dnešní době (po intenzivnějších dešťových přeháňkách…) se na dně věžičky voda udrží (často i v několika centimetrové výšce) až několik dnů. V čase jarní návštěvy dne 3. dubna 2006 byla věžička výjimečně naplněna vodou dokonce až do výšky 84 cm (= cca 2,6 m3). Čelní strana promrzlého silného zdiva přesto nevykazovala znaky po působení možné průsakové vody (led, rampouchy či alespoň mokré zdivo). Stopy po ledovém krunýři (silnější námrazky po vnitřním obvodu zdiva) taktéž potvrdily několikadenní konstantní výšku hladiny vody v přízemí věžičky.

Za nejpravděpodobnější zdroj stavebního materiálu – odolného pískovce žluté barvy – využitého pro stavbu Jenštejnského paláce a polookrouhlé věžičky lze předpokládat zaniklý lom, který se nachází asi 600m pod vrcholem Bradlece. Je lokalizován vlevo u poničené, pozvolna stoupající cesty směřující již po staletí od Bradlecké Lhoty vzhůru na hrad. Objem vytěženého materiálu a porovnání vzorků místního žlutého pískovce se vzorky z hradu tento výše uvedený předpoklad dále potvrzují.

QUO VADIS – Bradlec? Hrad je nutno zachovat jako přísně uzavřenou archeologickou lokalitu. Snahou je vyhnout se v maximální míře jakékoliv komercionalizaci, která postihla již několik objektů v okolí. Bradlec již splnil svou hlavní funkci, jež ho kdysi vyzdvihla k hodnotnému životu. Po splnění jeho prvotních úkolů náleží mu právo na „věčný spánek“. Tento běh časů je třeba respektovat. Objekt je třeba pochopit, neměnit jeho cestu, ale pomoci mu jít daným směrem dále.

I zde je třeba mít na paměti např. jaký negativní přínos pro běžně nedozorované objekty má stavba (snad i v dobré víře) přístupových komunikací. Viz např. nepříliš vzdálený hrad Pařez, který po výstavbě místní asfaltové komunikace velmi trpí zvýšeným přílivem běžných návštěvníků a jejich často až vandalským chováním (ohně pod klenbami aj…). Opravdoví fandové a příznivci si svou pomyslnou cestičku na hrad Bradlec vždy najdou, konzumním příznivcům historie doporučuji např. nedaleký, oblíbený a již částečně zajištěný hrad Kumburk, který v sezóně nabízí vše, po čem srdce běžného turisty prahne (neomezenou vyhlídku, razítka, turistické známky, … ). Každý objekt je individualita a má (podobně jako člověk) jiné potřeby a jiné poslání.
Bradlec současnosti = tzv. uzavřený castelloterapeutický hrad v chráněném pásmu, prováděny pouze nejzákladnější udržovací práce plus sběr a zveřejňování informací, hlavně pro odbornou veřejnost.

Poznámka – castelloterapie - termín je mým „vynálezem“, který již delší čas s úspěchem předkládám vnímavé veřejnosti; (viz např. stručná zmínka ve zpravodaji Klubu A. Sedláčka - Hláska r. 2005); samotná idea (i bez pojmenování) však již trvá několik staletí (s jistou nadsázkou viz. např. i „posedlost“ B. Balbína, K. H. Máchy … … … ) – volně přeloženo léčba hradem. Využívání vzácné pozitivní plnohodnotné vyrovnané energie pramenící z přátelských setkání, z osvobozující přínosné fyzické práce – to vše umocněno místem kulturně-historické lokality a především duchovní energií a poznatky pramenícími z GENIA LOCI popisovaného, nenarušeného místa – dávného panského sídla. Obecně prospěšné citlivé činnosti přínosné jak pro samotné objekty, tak pro většinu zúčastněných. Tato léčivá setkání umožňují nalézt symbiózu těla, duše i ducha. Hrad Bradlec je z tohoto pohledu možno považovat za průkopnické místo. Věřím, že v budoucnu bude termín castelloterapie s hradem Bradlec (inspirace) neoddělitelně spojován. Shrnuto – je lepší trávit volnozájmový čas na hradní zřícenině, než v čekárně lékaře 

(Stručný výňatek z obsáhlejšího dílka „Bradlec – Věžička Jenštejnského paláce – hypotéza“)
Poděkování všem, kteří kdy na jakýkoliv hrad „vynesli v dobrém úmyslu byť i jediný kámen“.

Informační zdroje:
Anděl, R.; Kabíček, J.: Hrady a zámky libereckého kraje: Liberec, Krajské nakladatelství, 1957
Dostál, J.: Zlatou stezkou po Českém ráji: Praha, KČT, 1948
Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Praha, Libri, 2000
Kolektiv autorů: Čas hradů v Čechách: Praha, Horizont, 1996
Kolektiv autorů: Český ráj a Podkrkonoší: Praha, Olympia, 1982
Kolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku – díl 6. – Východní Čechy: Praha, Svoboda, 1989
Menclová, D.: České hrady – díl 1.: Praha, Odeon, 1972
Sedláček, A.: Hrady a záky – díl V. Podkrkonoší, Praha, Šolc a Šimáček, 1933
Tomíček, T.; Úlovec, J.: Hrad Bradlec, Praha, CASTELLOLOGICA BOHEMICA 8, 2002
Šmejcová, V.: Osobní rozhovory a vyprávění místní rodačky a stálé obyvatelky (po staletí zde usedlého zemědělského rodu; babička autora)
von Däniken, E.: Vzpomínky na budoucnost, Praha, Baronet, 1996
Wenig, A.: V Českém ráji: Praha, Nová osvěta, 1947
Výsledky vlastní badatelské práce

Bc. Vaistauer Martin

* Talli
OKS@cmail.cz


Vytisknout článek | *Komentáře pozastaveny | Zobrazit komentáře


Komentáře k článku 

Zobrazit všechny komentáře

Jméno neuvedeno - Nadpis - 26.9.2006 8:25:28

 


 

nejčtenější

Hrad Kost.
Osmý div světa - Hrad Trosky
Hrad Valdštejn v Českém ráji.
Znovuzrozený Zámek Dětenice
Zámek Humprecht
Zámek Hrubý Rohozec
Jeskyně lásky – Adamovo lože
Hrad Valečov
Radeč
Jeskyně pod Troskami znepřístupněna

doporučujeme



RESTAUROVÁNÍ A OPRAVY NÁBYTKU JABLONEC

UBYTOVÁNÍ V ČESKÉM RÁJI

PENZION TROSKY

UBYTOVÁNÍ NA CHALUPĚ

Klokočské skály

***

Stalking - nebezpečné pronásledování

WWW.ANTIK-KNIHY.CZ
*

krátce ...

15.12.2013 4:47:50
POzvánka na: Den v ráji v ZŠ Rovensko pod Troskami v pondělí dne 16.12.2013 od 15.00 do 16.30 hodin - Den otevřených dveří v budově Základní školy v Rovensku pod Troskami.
24.9.2013 21:44:12
Výstava k výročí 110 let místní dráhy Jičín - Turnov se koná 28.9.2013 a 29.9.2013 na zimním stadionu v Rovensku pod Troskami. Milovníci a milovnice mašinek a strojů si příjdou na své. Občerstvení samozřejmostí. Těšíme se na vaši návštěvu.Více na www.rovensko.cz
8.7.2013 11:42:14
Český ráj v obrazech Libuše Šmejcové : Prodejní výstava obrazů a obrázků rovenské malířky Libuše Šmejcové v městském muzeu v Rovensku pod Troskami. Od 28.9.2013 do 29. 9.2013. Otevřeno: 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 hod.Více na: www.rovensko.cz
31.5.2013 10:33:32
Hrad Rotštejn - Vážení návštěvníci, ve dnech 1.-3.6.2013 bude hrad Rotštejn z důvodu chladného a deštivého počasí uzavřen.
Výstava plyšové štěstíčko je ve dnech 1.-2.6.přeložena na obecní úřad v Klokočí od 10:00 do 17:00.
Turistické známky, střípky a vititky bude možno zakoupit na výstavě.
Děkujeme za pochopení. H.T.Hlubučková,kastelánka
20.5.2013 18:03:00
Tatobity - pátek 24.5.2013 9,30 - 10,30, kdy na parkovišti za OÚ v Tatobitech bude jedna z kontrol Oldtimer Bohemia Rally 2013 FIVA. Krásná historická autíčka, krásné obleky......
9.5.2013 16:47:43
Turnov : Policisté v regionu šetří zvlášť zavrženíhodný čin, a to krádež ozdobných bronzových secesních artefaktů z hrobku továrníka Josefa Boháčka na turnovském Mariánském hřbitově. Továrník Boháček byl ve své domě významný zdejší mecenáš, v roce 1916 obdržel i čestné občanství města. Boháčkovu hrobku spravuje Muzeum Českého ráje jako výraz díků. Továrník mu odkázal v roce 1926 svůj hostinec ve Skálově ulici. Muzeum ho změnilo ve své sídlo. Škoda je odhadována na čtvrt milionu korun!
27.4.2013 17:28:12
Řidiči pozor - Hrubá skála -Odbor dopravní jako příslušný silniční správní úřad informuje, že v době od 1. 5. do 31. 7. 2013 bude uzavřena silnice č. III/27921 z Hrubé Skály do Rokytnice. Důvodem je výstavba nového mostku přes občasnou vodoteč, kterou bude provádět společnost Skanska, a.s. Bezpečný průchod chodců bude v uvedeném místě řešen provizorní lávkou.
4.4.2013 7:32:42
Turnov - Ing. Tomáš Hocke, starosta města, zve občany na setkání, jehož součástí bude projednání studie vnitroměstské dopravy zpracované firmou Pudis. Odpoledne se starostou spojené s veřejným projednáním studie vnitroměstské dopravy se uskuteční ve středu 24. dubna 2013 od 16:00 hodin ve velkém sále KC Střelnice v Turnově.
3.4.2013 10:38:25
Železný Brod - Úplná uzavírka Vaňečkovy ulice - Město Železný Brod dokončuje i. etapu projektu Regenerace panelového sídliště Vaněčkova. V rámci prací bude provedena kompletní rekonstrukce obslužné komunikace. Z důvodu těchto prací bude Vaněčkova ulice úplně uzavřena, a to v období od 25.3. do 31.5.2013. Žádáme občany, aby své automobily odstavovali především v ulici Smetanovo zátiší a omezili parkování za obchodem Norma z důvodu nájezdu stavební techniky. Termín dokončení je určen jako nejzazší, ale společně s dodavatelem se budeme snažit dobu uzavírky maximálně zkrátit. Za způsobené problémy se vám omlouváme.
3.4.2013 10:36:24
Komunitní kompostárna Semily bude od dubna otevřena - „V letošním roce bude probíhat ověřovací provoz celého zařízení, jehož účelem bude nejen ověření technologických procesů kompostování, ale i dostatečnost otevírací doby pro veřejnost a možnost svozu zbytků zeleně z území města.,“ sdělil Ladislav Vacátko z odboru rozvoje a správy majetku. Otevírací doba kompostárny: duben až říjen v úterý od 9:00 hodin do 12:30 a od 13:00 do 17:30 hodin, v sobotu pak od 13:00 do 16:30 hodin. listopad až březen od 12:30 do 15:00 jen každou sudou sobotu
14.3.2013 19:42:22
Výluka na železnici Ve dnech 18. až 22. března vždy od 7.50 do 13.00 hodin budou probíhat na železniční trati v úseku Turnov - Rovensko pod Troskami výluky. Vlaky budou nahrazeny autobusy. Důvodem výlukové akce je výřez stromů podél železniční trati. Umístění zastávek náhradní autobusové dopravy bude na obvyklých místech.
12.3.2013 19:13:22
Nález skleněných figurek v železnobrodské sokolovně Nečekané překvapení přinesl železnobrodským Sokolům úklid jejich cvičebního svatostánku. Kromě archivních materiálů dokumentujících činnost zdejšího Sokola, byla objevena i krabice s téměř dvěma desítkami skleněných figurek sportovců a sokolíků. O historii a původu figurek zatím nic nevíme, ale pravděpodobně pocházejí časového období 40.–50. let 20.století, a podle stylu provedení nejsou dílem pouze jednoho autora. Námětem nejstarších figurek jsou sokolové v krojích, mladší figurky znázorňují sportovce různých disciplin (některé z nich byly pravděpodobně vyrobeny u příležitosti konání první Spartakiády v roce 1955). Figurky je možné vidět ve sklářské expozici Městského muzea během otevírací doby, nebo po předchozí domluvě. Pokud by se našel pamětník, který by k figurkám mohl poskytnout nějaké další informace, nechť kontaktuje Městské muzeum (tel. 483389081, muzeum@zelbrod.cz).
11.3.2013 17:33:27
Asociace nestátních neziskových organizací Libereckého kraje Vás zve v pátek 15. března 2013 od 16 hodin do Krajské vědecké knihovny v Liberci ( malý hudební sále ve 4. patře)na přednášku Péče o přírodní a kulturní památky zejména Libereckého kraje očima a rukama NNO věnovanou 25 letům působení NNO v oblasi Klokočkých skal.
- přednáší. Hana Talli Hlubučková, zakladatelka O.s.Ochrana Klokočských skal, vstup volný
4.3.2013 10:30:32
Turnov - Zastupitelé města na svém zasedání ve čtvrtek 28. února 2013 zvolili nového starostu města. Stal se jím Ing. Tomáš Hocke. Ve funkci nahradí dosavadní starostku PhDr. Hanu Maierovou, která po podzimních krajských volbách obsadila ve vedení Libereckého kraje post radní pro cestovní ruch, památkovou péči a kulturu a stala se také náměstkyní hejtmana. Na funkci starostky rezignovala na únorovém veřejném zasedání zastupitelstva města Turnova.


***


Český ráj : Název Český ráj vznil přibližně kolem roku 1870 v Lázních Sedmihorkách nedaleko Turnova. Mezi tehdejší lázeňské hosty patřívali přední představitelé českého kulturního a společenského života.  Tito vlastenci, prodchnuti doznívajícím národním obrozením a romantismem té doby, vyjádřili svůj obdiv okolí Sedmihorek a nazvali je Českým rájem. Tento romantický název se stal tak oblíbeným a vžil se natolik, že se stal turistickým pojmem pro celou rozsáhlou oblast severovýchodních Čech



RajNet - vydává redakce.        -